Rodina, zaměstnání, škola, zvědavost, únik… to jsou zřejmě hlavní důvody, proč se lidé stěhují. Jsou samozřejmě pozitivní, ale existují bohužel i případy, kdy se stěhování vynutí nějakou nemilou záležitostí.
Pokud bychom se na to podívali z pohledu narozeného dítěte, tak první stěhování souvisí s jeho rodiči a tím, zda si dítě pořídily předtím, než řešili bydlení, nebo potom. Často jsou totiž mladí lidé odkázáni na menší bytové jednotky, které s příchodem ratolestí přestávají být únosné a je nutné to řešit přestěhováním do většího bytu, nebo do rodinného domku.
V další fázi se může stěhování týkat studií a to buď už na střední, nebo častěji na vyšší či vysoké škole. Není to tedy klasické stěhování, protože to bývá spíše přesun na koleje, ale i zde už existují případy, kdy se mladí studenti přemísťují do bytů.
Následuje proces sbližování a první společné bydlení s partnerem, tedy tak trochu návrat k prvnímu odstavci, ale ten byl myšlen z pohledu malého dítěte, které nyní již dospělo a chystáte se k vytvoření vlastní rodiny. Buď tedy stěhování do bytu, protože pro dvě osoby je to plně dostačující, mladí lidí navíc volný čas tráví mimo domov, takže ani větší prostory nepotřebují, až do chvíle, kdy se jim narodí potomstvo 🙂
Dalším případem, kdy se lidé stěhují, je změna pracovní pozice, nebo volba jiného zaměstnání, která s sebou vyžaduje i přestěhování, protože dojíždění by bylo časově i finančně náročné.
No a posledním případem v našem životě, pokud to bereme obecně, je stěhování v před či důchodovém věku, kdy už naopak hledáme zase spíše menší obydlí, které je pro nás dostačující.